G-BG8LQRX5KV
Sledujete rádi thrillery a horory? Sledujete několikrát denně zprávy, které barvitě vykreslují války, krize, katastrofy, vraždy…? Pak si možná sami pod sebou nevědomě podřezáváte větev. Je totiž dokázáno, že náš mozek nedokáže zcela rozlišit stres, na který se člověk jen dívá, od stresu, kterému je sám skutečně vystaven. Při obojím se prý totiž aktivují stejné části mozku, které pak v těle vyvolávají obdobné tělesné a chemické reakce.
Schválně chvíli sledujte někoho, kdo se dívá na nějaký horor. Jeho tep se zrychlí, svaly (zejména ty kolem krční páteře, jejichž přepjetí způsobuje bolesti hlavy) se napnou, zrychlí se dech…. Řadu dalších symptomů ani neuvidíte, jako třeba sevřený žaludek či negativní změny na buněčné úrovni… Zkrátka a dobře, i když jde o stres, který se nás fyzicky vůbec netýká, a dokonce i takový, o kterém moc dobře víme, že je „jenom jako“, pořád je to pro naše tělo stres.
A uměle vytvořený stres je to poslední, co v depresi potřebujeme.
Stres je stav, kdy se naše tělo připravuje na boj nebo na útěk. Je to přirozený proces – když jsme v lese a kousek od nás zašustí křoví, dostaneme strach, že nás napadne nějaké divoké zvíře. Nebo vkročíme do silnice a spatříme, že se na nás řítí náklaďák. Strach nás uvede do stavu pohotovosti, ve kterém je celý náš organismus připraven na to, že jakmile se obluda vyřítí z křoví, budeme se bránit, nebo bleskově prchneme. Nebo uskočíme před autem do škarpy.
Ve chvíli, kdy každou vteřinou očekáváme nebezpečí, všechny procesy v těle, které je možné zastavit, se zastaví. Například trávení, samoléčebné procesy nebo imunitní reakce. Není divu – pokud se k nám blíží třeba medvěd, není čas trávit oběd nebo řešit nějakou rýmičku, že? Tělo zastaví, co může, aktivuje klíčové svaly a soustředí se jen na to, aby bylo připravené ve chvíli ohrožení ze sebe v co nejkratší době vydat to nejlepší k záchraně života.
Pokud stres trvá jen dočasně než nebezpečí pomine, je to v pořádku. Pak můžeme v klidu zpracovat oběd, doléčit se z rýmy, buňky mohou pokračovat ve své obnově a likvidaci drobných nepřátel či v opravě opotřebovaných či poničených tkání. Problém je, když jsme ve stresu často, dlouhodobě nebo dokonce permanentně. Je to šíleně vyčerpávající a tělo ani mozek nemá nikdy pořádně šanci se zregenerovat.
Není divu, že jsme pak vyčerpaní, podráždění, nešťastní, neustále nemocní, přepadají nás úzkosti či panické ataky – i kvůli maličkostem nebo dokonce bez jakékoli zjevné příčiny.
Já jsem vždy měla tendenci trpět veškerou nespravedlností a utrpením světa, a tak jsem v průběhu deprese došla až k tomu, že jsem si zakázala veškeré filmy a knihy, ve kterých se pojednává o nějakém utrpení – zvláště ty založené na skutečných událostech. Zpočátku jsem měla pocit, že jsem jimi přímo přitahována – jako by moje utrpení potřebovalo být živeno ještě dalším utrpením… Ale nakonec, když jsem dospěla k závěru, že jsem si už prožila utrpení dost, jsem si uvědomila, že pokud se z toho chci dostat, musím to v sobě přestat stále přikrmovat. Přestala jsem sledovat a číst vše, co mě zbytečně rozrušovalo, frustrovalo či deprimovalo, včetně zpráv.
Zprávy jsou vůbec kapitola sama pro sebe. Je prokázáno, že lidi zaujmou více negativní informace, než zprávy pozitivního rázu. Psala jsem sama články na zpravodajské weby dost dlouho na to, abych věděla, že článku s názvem třeba „Buďte na pozoru, blíží se krize!“ poletí čtenost okamžitě vzhůru, zatímco článek „Ekonomika se dále vyvíjí uspokojivě“ si nerozklikne téměř nikdo. A tak se manipuluje s informacemi, zveličují se bezvýznamnosti a malují čerti na zeď, jen aby si vystrašený čtenář koupil noviny, sledoval daný televizní kanál, nebo rozklikl článek na internetu. Odevšud se tak na nás valí proudy špatných zpráv, které jen přikrmují naši úzkost z přesvědčení, že svět je bezútěšné a nebezpečné místo plné zla a utrpení.
Opravdu chcete v takovém světě žít? Ne? Tak doporučuji vypnout televizi a používat internet s rozumem. Vybírejte si ke sledování především pozitivní, inspirativní nebo alespoň odpočinková témata!
Více o tom, jak zvládat stres, si můžete přečíst i v praktické a stručné příručce Jak se zbavit negativních myšlenek.